O nás
Barbara a Peter. Slováci, kteří se tak trochu náhodou ocitli v Praze. Oba jsme psychoterapeuti na volné noze, hodně také lektorujeme a supervidujeme. Dohromady nás svedla práce na Lince bezpečí. To bylo v pravěku. 10 krásných let, Petr v roli vedoucího Linky bezpečí, Barbara vedoucí směny. Od té doby jsme kamarádi. Rádi spolu pracujeme a rádi spolu nepracujeme (sedíme v kavárnách, kinech, divadlech, výletujeme, běháme, hostíme se). Ale když spolu pracujeme, vídáme se častěji. Takže spolu pracujeme hodně.
Barbara o Petrovi. Je to dost možná jediný šéf, pod kterým budu kdykoliv ochotně pracovat. Zažili i odlektorovali jsme toho spolu spousty a stále mě to baví. Člověk, kterého prostě chcete mít na druhém konci krizové linky či za svého terapeuta. Ta lidskost a soucitnost. Ta otevřenost nebát se sestoupat s druhým do temných hlubin a neztrácet naději. Ta odvaha nechat se druhým dojmout či jinak zasáhnout. A kromě toho přesně ví, kdy mě zazásobit dávkou cynického humoru, kdy zavalit láskou a kdy mlčet!
Peter o Barbaře. Lektorovat s Barbarou je jízda, kterou si prostě užívám. Do kurzů přináší vyvážený mix důkladné přípravy, spontaneity, improvizace, teoretických modelů, praktických příkladů a výstupů z výzkumů. Milovnice kávy, která mě náramně inspiruje jako odbornice i jako člověk. A hlavně ví, co je po kurzu nejdůležitější – náležitě se odměnit.
Spolupracujeme
Pozvali jsme ke spolupráci kolegyně a kamarádky z Linky bezpečí. Nepochybujeme, že přinesou do našich kurzů další inspiraci.
Hana Vaníčková
Jsem psychoterapeutka v psychoterapeutickém směru biosyntéza, kde jsem se opravdu našla. Mám ráda, že je holistická, jemná a že hledá rovnováhu mezi emocemi, naší hlavou, která má pořád potřebu do všeho kecat a naším často zanedbávaným tělem... A její nezdolnou víru v sebeúzdravné síly. Zkušenosti s krizovou intervencí jsem načerpala na naší společné domovské lodi, na Lince bezpečí, kde stále ještě pracuju, už přes dvacet let. Aktuálně trávím spoustu času se svou malou dcerkou, a tak hledám, jak zase dělat, co mě baví a to v dobré společnosti mých kolegů a přátel. Krizovou intervencí jsem se poslední roky zabývala v její specifické aplikované podobě - v práci s klienty na chatu Linky bezpečí a Rodičovské linky. Písemný projev je moje srdcovka. Před další mateřskou pauzou jsem začala spolupracovat se skvělou Poradnou Vigvam, kde pracuju s klienty, kterým někdo zemřel a vedu kurz o práci s tělem v kontextu truchlení. Velmi smysluplná a nadějeplná práce podobně jako kurzy věnující se sebepéči - ať už rodičů pod křídly Českého institutu biosyntézy (kurz Rodič v plné síle) nebo kurz pro pomáhající profesionály zde. A krizovka? Moc ráda ji učím, protože je to něco, co přináší inspiraci jak do práce v pomáhajících profesích, tak do osobního života lidí.
Kateřina Janková
Posledních devět let jsem především máma svých třech dětí a součástí komunitní školy a školky Mamatata. Teď se mi znovu otvírá prostor i pro návrat k mé srdcovce, kterou je krizová intervence. Potkaly jsme se na Lince bezpečí, kde jsem 10 let pracovala. Nejdřív jako konzultanka a posledních pět let jako vedoucí směny. Na krizovce je fajn, že funguje a to nejen s klienty, ale je to i bonus do každodenního života, jak v komunikaci s ostatnimi, tak v oblasti seberozvoje a ideálně i sebepéče. Jak předávat zkušenosti/informace mě začalo zajímat asi hlavně díky základce, kde mi nedávalo smysl, proč mám sedět v lavici a poslouchat povídání soušky, když by se dalo dělat tisíc zajímavějších věcí. Přesto jsem ve studiu pokračovala až na Pedagogickou fakultu a pak na Filosofickou. Kromě praxe na škole jsem měla možnost lektorovat v rámci interního vzdělávání Linky bezpečí a projektu Linka bezpečí NAŽIVO, spoluvytvářet projekt Vztek matek, nebo vést diskusní projekt Studentská Agora. Po tom všem kontaktu s lidmi si ráda dobiju baterky pohybem, samotou, příběhem v jakékoliv formě, přírodou. Miluju něco kutit a bez kafe a humoru bych asi nepřežila.
Lucie Bukovská
Jsem psycholožka, kterou celý profesní život baví a obohacuje práce s lidmi v krizi. Od VŠ, během které jsem pracovala na krizovém oddělení Střediska výchovné péče, přes příjmové pavilony Psychiatrické nemocnice Bohnice až po mnohaleté působení na Lince bezpečí a Rodičovské lince. A taky jsem věčná studentka, která od výcviku v psychoanalýze, neverbálních technikách došla až ke komplexnímu a celostnímu přístupu, kdy se i díky pomoci metody Somatic Experiencing rozvíjím ve znalostech a dovednostech zacházení s lidmi, kteří prošli traumatickými zážitky. A vzdělávání mě naplňuje i z druhé strany. Už více než 15 let lektoruji a vytvářím kurzy zejména z oblasti krizové intervence, ale i komunikačních dovedností či traumatu. Více o mně také ZDE.